Spousta věcí mě během života bavila a spoustě z nich jsem věnovala čas.
Nakonec jsem však musela upřednostnit jen pár, protože mě naplňovaly víc, než jiné.
Člověk totiž jinak nestíhá vše, co by chtěl. Bohužel.
Fotografii jsem za poslední roky naprosto propadla. Momentálně focení věnuji nejvíce času a vždy, když chytnu foťák, naprosto ožiju.
Jsem sice z generace, která už měla na základní škole mobil, ale byla to nerozbitná nokia, na které se dal hrát leda tak had (fotit s tím rozhodně nešlo). Až na druhém stupni se mi do rukou dostal tlačítkový mobil, který měl integrovaný foťák. A to si pamatuji doteď, jak jsem chodila kudy se dalo a fotila, co se dalo. Hlavně květiny, listy a přírodu kolem.
Na konci druhého stupně jsem si obrovsky přála zrcadlovku. A taky, že jsem ji dostala! Byl to pro mě splněný sen a dárek všech dárků. Opět jsem fotila, co se dalo, ale fotila jsem na automatický režim.
Brzy na to mi diagnostikovali Crohnovu chorobu a focení ustalo. Znovu jsem začala fotit až na střední škole, ale jen zlehka, protože v té době mě pohltila spíš malba a psaní příběhů. Na vysoké škole jsem pak o fotografii opět začala mít zájem a z našetřených peněz investovala do nové zrcadlovky. Začala jsem pronikat do tajů expozice a pomalu se posouvat dál. Založila jsem si instagram (i když mě sociální sítě nikdy nebavily) a začala jsem na něj přidávat fotky. A to mě chytlo! Stalo se z toho takové moje menší útočiště/portfolio a rozjelo moji vášeň pro focení naplno 🙂
Další činností je výroba svíček ze včelího vosku. Ačkoliv by se mohlo zdát, že svíčky jsem začala vyrábět až po zahájení včelaření, není tomu tak. Prvně jsem začala vyrábět svíčky. A to proto, že začít se svíčkami je mnohem jednodušší, než začít včelařit. Navíc k výrobě svíček potřebujete spoustu vosku, a pokud byste chtěli vyrábět ze „svého“, tak musíte mít opravdu velké množství včelstev.
K výrobě kosmetiky mě přivedla moje kamarádka Marťa. Díky ní jsem se začala víc zajímat o to, co za produkty na svoje tělo dávám. Sice jsem se snažila používat ty lepší/šetrnější už předtím, ale k výrobě mě přivedla až ona a její nadšení pro mýdla. I já jsem jim brzy propadla a začala jsem s dalšími produkty. Vyrábím si šampuky (místo klasických šamponů na vlasy), odličovací oleje, šlehané máslo na pleť, masti, balzámy na rty a zkouším i další produkty (např. sprchový gel a kondicionér).
Maluji. Od malička.
Jednou z věcí, která mě naplňuje a miluji ji, je právě malba. Nejraději maluji s olejovými a akvarelovými barvami. Ráda bych malovala víc, ale bohužel ani na ni nemám tolik času, kolik bych chtěla, a proto se jí věnuji jen okrajově. Naštěstí nevadí, když obraz čeká nějakou tu chvíli nedokončený. Vždy se k němu můžu vrátit.
Dále ráda pletu. Tato oddechová činnost je však velice časově náročná, a tak spíše dřímá v pozadí. Upletla jsem si několik čepic, svetr, rukavice, čelenky apod. (žádné složitosti). Tím jsem se pletení trošku naučila, ale pletu spíše podle nálady a hlavně ročního období. Hold v zimě se plete úplně jinak než v létě. Myslím si, že až budu moct plést vlastním dětem svetýrky apod., tak se teprve pořádně vyřádím.
Ke včelaření jsem se dostala díky studiu na vysoké škole (Mendelka v Brně). Přišlo mi skvělé, že nemusím mít velké prostory a louky, jak je tomu třeba u ustájení koní (ty jsem milovala už od dětství).
Když jsem si zapsala předmět Včelařství, nadchlo mě. Tep přírody miluji a každé slovo na přednáškách jsem hltala. Další rok jsem si zapsala předmět Včelí produkty a rok poté ještě Včelaření a opylování. Získala jsem lehký základ o problematice a dál se vzdělávala sama. Tak, jako to dělám vždy. Po pěti letech na VŠ jsem si pořídila první včelstva a nadšení neopadlo.
Momentálně však stavíme dům a kvůli tomu jsem včelaření musela přerušit. Doufám, že až bude pořádné zázemí, včelstva si opět pořídím.
